wz

VLKAVA

 

NEOFICIÁLNÍ STRÁNKY

 

Hudebnická a skladatelská rodina Brixi
 

 

ZPĚT

 

 

Rodina Brixiů žila na počátku 17.stol. v severních Čechách. Z široce rozvětveného rodu mají pro hudbu význam pouze dvě linie. Z první tzv. Skalské  pochází Dorota Brixiová (1686-1762), spolu s Janem Jiřím Bendou zakladatelka hudebnické rodiny Bendů. Dále sem náleží  Viktorin Brixi  (1716- 1803), skladatel a kantor v Poděbradech a jeho synové Matěj (1752-1806) a Jan Baptist (1782-?).

 

 

Z Vlkavské linie pak pocházejí Šimon Brixi (1693-1735) a jeho syn František Xaver Brixi (1732-1771).

 

 

K téže rodinné linii patří i Jan Josef Brixi (1711-1762), varhaník a kantor v Manětíně a na Mělníku. Dále pak  jeho syn Václav Norbert Brixi (řádovým jménem Jeroným, 1738-1803), chorregent cisterciáckého kláštera v Plasích.

 

 

Šimon Brixi  (1693 – 1735)

 

 

Šimon Brixi se narodil 28. října 1693 na Vlkavě, kde měl jeho otec Jan Brixi mlýn. Jeho matka byla spřízněna s rodem slavných hudebníků - Bendů z Benátek.

 

Šimon Brixi v letech  1711 - 1717 studoval na jesuitském gymnáziu v Jičíně, kde získal humanitní a hudební vzdělání. Po ukončení gymnázia odešel do Prahy a zde si roku 1720 zapsal na Karlo-Ferdinandově universitě studium práv. Téhož  roku  také na sebe upozornil skladbami k tzv. lodním hudbám (musicae navales), prováděných na Vltavě staroměstským klášterem křížovníků s červeným srdcem v předvečer svátku Sv. Jana Nepomuckého. Měly takový úspěch, že křížovníci při nich v letech 1722 až 1729 provedli pouze díla Šimona Brixiho. V tradici svatojánských lodních hudeb pokračoval s velikým úspěchem v druhé polovině 18.stol. i jeho syn, František Xaver Brixi (1732-1771).

 

Šimon Brixi nedokončil studia práv a věnoval se zcela hudbě. Nejprve působil jako hudebník pražského kostela Panny Marie před Týnem a varhaník kostela sv. Martina ve zdi. Roku 1724  se ve Starých Benátkách oženil s Barborou Fialkovou. Oddávajícím knězem jim byl pražský hudební skladatel, minorita P. Bohuslav Matěj Černohorský. Roku 1725 získal staroměstské měšťanství a později se stal chorregentem v pražském kostele sv.Martina ve zdi. V této funkci působil až do své smrti 2. listopadu 1735.  

 

Skladatelská tvorba Šimona Brixiho je  převážně věnována duchovní hudbě. Charakterizují ji častá střídání homofonních a polyfonních partií (vliv A. Caldary) a záliba v efektním využití žesťových nástrojů. Často se v ní setkáme s melodickým materiálem, převzatým z české lidové duchovní písně.

 

 

František Xaver Brixi  (1732 – 1771)

 

 

František Xaver Brixi se narodil 2. ledna 1732 v Praze v rodině varhaníka a ředitele kůru v kostele sv. Martina ve zdi Šimona Brixiho a jeho manželky Barbory, rozené Fialkové.

 

V letech  1744 - 1749 studoval na piaristickém gymnáziu v Kosmonosích, významném středočeském hudebním a školském centru. Po ukončení studia odešel do Prahy, kde byl postupně varhaníkem v kostelech sv. Havla, Panny Marie na Louži a nakonec v malostranském jezuitském kostele sv. Mikuláše. V této době byl již uznávaným skladatelem  a varhaníkem. Po úspěšně vykonaném konkurzu byl 1. ledna 1759 jmenován dómským kapelníkem v metropolitním kostele sv. Víta na Hradčanech. V této nejvýznamnější hudební funkci v tehdejší Praze působil až do své smrti. Rovněž působil i jako varhaník a kapelník v klášteře benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě.

 

František Xaver Brixi zemřel 14. října 1771 na marně léčenou plicní chorobu v pražské nemocnici U milosrdných bratří. V posledních letech svého života se na doporučení lékařů uchýlil na venkov k příbuzným do někdejšího dědečkova mlýna na Vlkavě.

 

František Xaver Brixi byl jedním z nejplodnějších skladatelů 18. století. Zkomponoval 263 offertorií, 105 mší, 26 litanií, 5 smutečních mší, 4 oratoria, 2 komické školské hry, mnoho árií či moret a řadu koncertů pro pro varhany. V českých zemích a mnoha zemích Evropy patřily Brixiho skladby po celou druhou polovinu 18. století k nejhranějším a dodnes představují jeden ze spojovacích článků mezi hudebním barokem a klasicismem.

 

 

 

Současný vzhled bývalého vlkavského mlýna rodiny Brixi (foto 10.2.2013).

 

 

 

Zdroj informací a místo, kde se můžete o rodu Brixi dozvědět více je  zde.

 

ZPĚT