wz

VLKAVA

 

NEOFICIÁLNÍ STRÁNKY

 

Popis obce Vlkava a části Bor,

 

 tak jak uvedeno v knize "Poděbradsko - Místopis okresu Nymburského"

/cca 1910/

 

ZPĚT

 

 

Vlkava

 

Katastrální obec Vlkava leží při císařské silnici mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví na hranicích hejtmanství Poděbradského. Na 3 stranách obklopena je lesy, a jen k severu viděti v rovinu, kterou ukončují lesnaté chlumy, jež od Mladé Boleslavě směrem východním se táhnou. Severovýchodně vypíná se návrší Havraník, odkud s "Krásné vyhlídky" malebný je pohled na Vlkavu a daleké okolí. Je tu triangulační bod.

 

Popisných čísel v obci jest 88. Starší stavení jsou dřevěná a krytá došky, novější zděná pod tašky. Největší statek má výměry 24 ha. Ostatní usedlosti od 11/2  – 15 ha.

 

R. 1910 bylo tu 556 obyvatelů národnosti vesměs české (268 mužů, 288 žen). Cle vyznání 12 evangelíků, ostatní katolíci.

 

Vedle rolníků, domkářů a dělníků jsou zde: truhlář, 3 hostinští, 3 obuvníci, 2 kováři, 2 kupci, pekař, krejčí, řezník, kolář a bednář.

 

Školou patřila osada posud k Všejanům. R. 1910 postavena značným nákladem dvoutřídní škola obecná, která nad obec vyčnívá a ji zdobí.

 

VLKAVA - škola

 

Stával tu kdysi zámek, a proto podnes se tu "V zámku" říká. Dvůr spravují dva 2 úředníci. Vedle nich jsou zde šafář, poklasný a mušketýr. Dělníků bývá 40 - 70. Vydělají denně 1 - 1.8 K. Při akordní práci více.

 

Vedle zámku je pivovar, v němž mimo sládka jsou 3 zřízenci a 16 dělníků. Tito mají mzdy 80 K měsíčně. V r. 1909 uvařilo se tu 10.000 hl. piva.

 

Pod vsí při nádraží stojí cukrovar, který zřídil 1870 kníže loučeňský Hugo z Thurnů a Taxisů. Při závodě je 11 úředníků, 18 zřízenců, a v době kampaně až 420 dělníků.

 

Do roku 1877 byl cukrovar pouze surovárnou, načež změněn v rafinerii.

 

Když pak r. 1877 najal kníže dvory panství Křineckého, a výroba cukru v Ronově zastavena, byl vlkavský závod rekonstruován na velikou surovárnu s denním zpracováním 12.000 q řepy. (Výroba suroviny děje se parou, vyvozenou ze 14 kotlů systému Fairbairnova o topné ploše 2.802 m2. Parní stroje má cukrovar 23, největší hnací stroj je 12 provazový o síle 250 koňských sil. Osvětlení je elektrické. Daní zaplaceno r. 1909 37.000 K.)

 

Zařízení cukrovaru provedeno co nejmoderněji. K dopravě řepy z dvorů panství Křineckého a obcí okolních byla r. 1899 postavena z Ronova do Vlkavy úzkokolejná dráha v délce 16 km, a opatřena 3 lokomotivami a 70 nákladními vozíky.

 

Bývalou panskou krčmu (č.p. 10) koupil r. 1762 Jiří Houžvička. Po něm vystřídalo se mnoho majitelů, až r. 1909 koupil ji opět velkostatek.

 

Spolky: Sbor dobrovolných hasičů (od r. 1888) má 38 členů. Spořitelní a záložní spolek dle vzoru Reifeisenova (od r. 1901) má 45 členů.

 

Pošta je v místě.

 

Veškerých daní zaplatila obec Vlkavská r. 1910 10.767 K.

 

Obecní majetek má ceny 14.000 K, dluh stavbou školy vzešlý 60.000 K.

 

Katastr měří 774 ha a 70 a; z toho je lesa 405 ha 49 a, luk 14 ha 37 a, ostatní je orná půda.

 

Nejlepší pozemky jsou Za vinicí a poněkud V koutech; nejhorší Na horách a u Čachovic.

 

Z plodin pěstuje se řepa, pšenice, žito, ječmen, brambory a částečně oves.

 

Zahrady jsou v obci 44; v nich144 jabloně, 134 hrušně, 456 švestek, 30 třešní, 22 ořešáky a 80 stromů okrasných.

 

Zvířat užitkových: 18 koní, 205 kusů hovězího, 339 vepřového, 60 koz a 1640 kusů drůbeže.

 

Na západ od obce leží rybník zvaný Vlkavský s bývalým mlýnem, který je dnes v obytné stavení proměněn.

 

V rybníce stojí lávka k lovení vodního ptactva, jehož tu hojně v hustém rákosí přebývá.

 

Na jihovýchod při císařské silnici je písečník, odkuž hrubší písek na správu cest se béře.

 

VLKAVA - pod návsí 1904

 

Trati: V hlavnovech, Na malé kopě, Na velké kopě, Vhněvánově, Na proutku, U mlýna, Za vinicí, Na jílech, Na křemeně, U hájovny, Pod stoličníkem, V koutech, Na horách, U struh, U Čachovic, U Boru, Za drahou.

 

Lány panské: U mlýna, Pod vinicí, Pod horami, Za kovárnou, Prostřední kus, Velká a Malá trnovatka, Na bahnách, Homolka, Lomenice, V pěšinkách, Sekera, Velký kus, Na sládkovém? U Struh, Balujnka.

 

 

Paměti (historie) Vlkavy

 

Vlkava v starší době rozdělena byla na několik vladyčích statků. Jako majetníci jich jmenují se l. 1382 Jiřík Radec a Ješek Krkavec, l. 1384 Ješek Tista, Aleš Menšík, l. 1399 Vaněk a sirotci Menšíkovi. L. 1415 a 1416 držel větší část vsi s tvrzí Hereš Masák z Vrutice.

 

Léta 1459 držel týž statek Petr Odkolek z Újezdce, něco také Oldřich z Popovic, jenž si tehda vyprosil odúmrť po Dorotě z Újezdce, ale ničeho neobdržel. Později seděli na tvrzi bratří Hynek a Bohuslav ze Šabenic (?), následoval pak v létě 1497 Myslibor a v letech 1509-12 Hereš z Hustířan. Pozdeji drželi tvrz Jan Léva z Brozánek a po něm synové jeho Adam, Václav, Jiří, Jindřich a Zikmund, ale nebylo mezi nimi svornosti. Okolo r. 1531 přišel Václ. s pomocníky svými, kteří měli kuše a ručnice a s ním Jan Šlach ze Hřivic a Adama se tvrze sehnali; ještě měl co utíkati, aby ho nezastřelili. Potom prý Václav v komory se lámal a truhly loupal. Adamovi nejen dílu dáti nechtěl, nýbrž i jemu na vzdor Šlacha u sebe choval.

 

VLKAVA - zámek

 

 Konečně povolili Adamovi byt v jedné světnici a také ho oddělili. Léta 1540 prodal čtyři posledně jmenovaní bratří tvrz, dvůr a ves Vlkavu Václavu Sokolovi z Lískovce za 700 kop gr. č., který pak přikoupil pátý díl tvrze a statku od Adama l. 1544. L. 1546 koupil Vlkavu Mikuláš Habartický z Habartic, jenž na ni manželce Elišce z Újezdce věnoval. Tento měl pravé vojny se svými sousedy. L. 1558 poslal Jan Mitrovský z Nemyšle Ctibora, syna, některé zemany, písaře a poddané své na Vlkavu, aby Ondřeje, kuchaře Mikulášova, jali. Lidé majíce cepy železné a oštípu, tvrz a kuchyni obskočili, kuchařem, když chtěl utíkati, do světnice přes práh strčili a vzavše jej na Struhy vedli. Když Václav Sokol Mikuláši po poddaném vzkázal, neumí-li se souditi, aby šel orat, a poddaným škatuli okazoval, pravě že do ní pány Lévy vehnal a že jej tam také vžene, nebo že do ní také musí, dal Mikuláš za odpověď, aby raději hovada honil, ne lidi, a jelita a klobásy dělala, jako jest jeho otec snad dělal, poněvadž praveno, že byl řezník.

 

L. 1559 prodal Mikuláš Vlkavu Kašparovi z Granova, sekretáři při české komoře, který 1565 sobě kamenný dům v Nymburce koupil. Skrze dceru jeho Annu dostalo se právo na Kašparovu statku manželu jejímu Janovi Chlívenskému z Ryzenska, c.k. služebníku, jenž po její smrti pojal druhou manželku Kateřinu z Hyršova. Chlívenský ujal Vlkavu a po něm držela ji vdova jako poručnice Adama a Alše, dětí svých. Poněvadž však Kašpar a Florian, bratři z Granova, tak se ke statku připovídali, přišlo léta 1601 k dělení. Granovským dány 2 domy v Praze, jeden na Malé Straně, druhý v Starém Městě. Sirotkům zůstaly tvrz, dvůr a ves Vlkava, dvůr a ves Všechlapy a ves Skrchleby. Předešlá tvrz vlkavská jsouc ze dřeva tak sešla, že zbylo z ní jen místo, na němž se otýpky k palivu a dříví ke hvozdu skládali. Chlívenský tu postavil novou tvrz (nynější zámeček) od kamene s 2 kuchyněmi, světničkami, komorami a sklepy.

 

Statek tento ujal léta 1607 Aleš za svůj díl, ale postoupil jej potom bratru Adamovi, a ten jej prodal l. 1698 Adamovi Linhartovi z Najenperka. Tento získal l. 1611 také Čachovice a koupil l. 1612 statek Stružský. Zemřel 1617 odkázav všechny ty statky manželce své Hedvice z Habartic k užívání do života. S ní seděli tu synové Adam a Vilém Václav, z nichž tento oženil se s Kateřinou ze Šraibrštorfu a jí 1622 na Struhách věnoval. L. 1628 odešli všichni tři pro náboženství ze země.

 

Když se však léta 1631 se Sasy vrátili, byli obviněni, a statek jim a sestrám jejich Lidušce a Evičce po otci náležející, Vlkava totiž tvrz a ves s dvorem poplužním, tvrz a ves Všechlapy s dvorem poplužním, ves Struhy s dvorem poplužním a ves Skrchleby s 52 osedlými zabrán. Konfiskoval jej l. 1632 kníže Fridlantský, a postoupil Adamovi z Valdštejna na srážku peněz, které měl dostati za statek Lomnický. Vedle císařské resoluce z léta 1636 postoupena Vlkava Otovi Bedřichovi hraběti z Harachu. Rod Harachovský zůstal v držení Vlkavy do r. 1789, kdež prodána k panství Loučeňskému.

 

Ku statku Vlkavskému náležely vsi Skrchleby, Vlkava a Všechlapy.

 

V r. 1736. byl tu zámek znovu postaven a blíže něho pivovar. Nedaleko byla po 8 korců vinice, z níž tlačilo se vína kolem 80 věder, pak chmelnice, asi za 2 korce. Z těchto dob zachovala se jména lesů : Trnovatka, Bakalářka. Podhoří, "u lánské louky", Spálenej, Polámanej, V prodaji, "nad cihelnou", "nad kopy". Rybníky byly : Vlkavaský, Trapič, Stružský, Stracký, Patřínský a Lutovnička.

 

Panský mlýn pod rybníkem Vlkavským dal postaviti 2. polovici 16. století Kašpar Granovský. Později majitel Vlkavy Adam Linhart z Najenperka soudil se 1610 s hejtmanem na Benátkách o to, jak dalece smí rybník napouštěti, aby vody na mlýn měl dosti, avšak císařským lukám aby neškodila.

 

Po třicetileté válce bylo na Vlkavě 8 usedlých a 4 grunty pusté, jichž role zabrala vrchnost ku dvoru. Byly to :

 

 

měl

 

korců polí

potahů

krav

jalovic

sviň

Matěj Valenta

50

2

3

1

2

Jan Vanihal

40

2

2

1

-

Tob. Majstner

10

-

1

-

-

Jak. Štoček

10

-

2

1

1

Jan Voblízal

10

-

2

1

-

Mat. Šlapák

10

-

1

1

1

Jiří Hrubý

8

-

1

1

1

Jan Hanzl

10

-

1

-

-

 

 

 

Krahovský

45

         grunty rozbořené a pusté

Marašovský

35

Svobodovský

40

Vnicelovský

40

 

 

Jména pozdějších hospodářů zachovala se až asi od r. 1730. Tehdy tu bylo 12 chalupníků, již měli vesměs po 4 kopách rolí. Mimo ty byla zde panská krčma, kovárna, mlýn a domek po bývalém myslivci.

 

Bývalí hospodáři :

 

Č. 3.   1759 koupil panskou kovárnu Mat. Matyásko za 128 kop gr. 1817 ujal kovárnu syn František za 300 zl. Po smtri jeho zdědila ji dcera Kateřina, provdaná za Václ. Jakubce.

 

Č. 10. 1759 koupil panskou hospodu kamennou za 1000 zl. Jiří Houžvička. Mimo to platiti měl po všechna léta činže 45 zl. ; z masného krámu každoročně po 7 zl., musikálného ročně 4 zl. 1785 koupil tutéž hospodu Jan Hruša za 1200 zl. 1786 prodal ji s 15 korci polí Ondřeji Hejnovi za 1400 zl. Hejno 1801 prodal hospodu Janu Antonínovi. Od něj ujal ji po roce Václav Novák za 2780 zl. 1805 koupil hospodu Václav Burš za 8000 zl. R. 1828 Josef Dragoun.

 

Č. 13. 1758 ujal Jan Unčovský chal. po neb. otci Janovi za 120 kop. 1787 přiženil se k dceři Anně Jan Mejzr. Týž 1803 vyměnil chalupu za grunt Jana Kadavého. 1818 ujal chal. syn Jan za 250 zl.

 

Č. 14. 1746 přiženil se ku vdově po Jak. Adlafovi Jan Otta a ujal chal. za 60 kop. 1784 postoupil ji synu Janu Ottovi. 1816 dostala se Václ. Ottovi.

 

Č. 15. 1736 tu hospodařil Václ. Babrlík a po něm Jan Šamf. Od něho dostal chalupu 1746 Jan Malík za 100 kop. 1779 ujala ji dcera Kateřina, provdaná za Jana Matyásko. 1788 jeho švagr Jan Malík. Týž vyměnil ji 1802 za chal. Matěje Zahrádky z Boru. Po roce vyměnil ji Zahrádka za chal. Václ. Vernera z Loučeně. 1806 koupil chal. Jiří Zeman za 4000 zl. 1814 prodal ji Josefu Manželovi za 1575 zl. Ten po 2 letech Fr. Machovi z Mal. Újezda.

 

Č. 16. 1727 ujal Jiří Svatej chalupu se 23 korci polí od Jana Zvonečka za 125 kop. míš. 1764 postoupil ji synu Matějovi. Po roce přiženil se ku vdově Jan Franda. 1788 ujal od něho chal. Jan Svatný za 138 kop. 1830 připsána jest Mat. Svatnému za 486 zl.

 

Č. 18. 1757 Jos. Efner přiženil se ku vdově po neb. Václ. Husičkovi a ujal chal. 30 korcovou za 80 kop. 1768 dal chalupu synu Josefu Husičkovi. Od něho ujal ji 1791 zeť Pavel Krejčík. Týž 1821 postoupil chal. synu Pavlovi za 248 zl a sobě vystavěl barák č. 45.

 

Č. 20. 1746 ujal chal. Václav Nebeský po otci Šimonovi za 113 kop. 1777 syn jeho Jan, který po 7 letech postoupil ji mlad. bratru Václavovi. Později koupil chalupu Frant. Němec za 1000 zl. a prodal ji 1828 Frant. Hradeckému.

 

Č. 21. 1748 Jan Paiger ujal chal. od otce Mikoláše za 70 kop. 1776 jeho zeť Václ. Ciglheim. Po smrti jeho 1811 syn Josef.

 

Č. 22. 1746 ujal Václ. Hanuš chalupu 41/2 kopovou po otčímovi Mat. Sklepníkovi za 60 kop. 1762 přiženil se ku vdově Jan Babrlík. 1781 postoupil chal. synu Janu Hanušovi za 100 k. míš. 1819 ujal chal. po neb. otci syn Jan.

 

Č. 23. 1736 ceděl v chal. Jiří Horáček. 1757 ujal ji Jan Horáček po smrti otčíma Jana Čapka za 90 kop. míš. 1788 postoupil ji zeť Václ. Ottovi. 1813 ujal chalupi příbuzný Václ. Briksa za 148 zl.

 

Č. 25. R. 1733 Václ. Adlaf odkázal chalupu kšaftem synu Josefovi za 59 kop. Tento r. 1778 synu Václavovi za 100 kop. Po něm ujal ji syn Jos. Adlaf. Po smrti jeho 1824 dostala se dceři, provdané za Jana Hanuše.

 

Č. 26. 1736 náležela chalupa Jírovi Mikoláši mladšímu. Později tu byl Šlapák. 1743 ujal chalupu (14 k. 3 věrtele) po neb. otci Václav Šlapák za 80 kop. 1764 zeť jeho Jan Matějka za 100 kop. Po smrti jeho 1770 Václav Urban. Týž postoupil ji 1782 Václ. Šlapákovi. Po něm ujal ji 1819 syn jeho Matěj.

 

Č. 28. 1785 Frant. Šafařík koupil si panský "kvartýr" bývalého "hofjägra"  za 180 zl. Mimo to každoročně nájmu do pan. důchodu 2 zl. 1807 ujal domek ten syn Josef..

 

Č. 29.  R. 1736. hospodařil v chalupě Jíra Mikoláš. Od r. 1747. Jan Snítil. 1758 ujal chalupu Vojtěch Kadavý za 100 kop. 1785 přiženil se ku vdově po něm Jan Otta. Při chalupě 15 korců, 3 věrtele. Lučního 3/4 fůry. Povinnosti : daně cís. 10 zl. 12 3/4 kr. Vrchnosti stálého ouroku 2 zl. 14 kr. Pěší roboty týdně po celý rok 2 1/2 dne. 1782 ujal chal. pravý dědic Jan Kadavý za 143 zl. 1803 vyměnil chalupu Janu Mejzrovi za doplatek 400 zl.

 

Č. 36. 1751 ujal mlýn s 9 strychy polí dom. a loukou od vrch. na dědično připsaných Frant. Prixa po neb. otci Janovi za 300 zl. 1780 připadl nejst. dceři jeho provdané za Frant. Jiráka. 1810 koupil mlýn Václ. Marek za 28.000 zl.  Po roce prodal jej Frant. Macháčkovi a manželce jeho Ludmile rodem Rajmanové z Jičína za 35.604 zl. v bankocetlích čili 7120 zl. 48 kr. R. 1815. koupil mlýn Vojt. Prášek za 21.950 zl.

 

 

Bor

 

Asi 15 minut severozápadně od Vlkavy jest osada Bor, náležející ku katastrální obci Vlkavské. V 8 číslech bydlí 46 obyvatelů (29 mužů, 17 žen) vesměs vyznání katolického. Živí se rolnictvím, nebo pracují cukrovaru vlkavském.

 

Je tu 1 kolář.

 

R. 1834 bylo tu 5 čísel s 26 obyvateli.

 

Zvířata: 32 kusy hovězího, 10 vepřového, 9 koz, 65 kusů drůbeže.

 

Zdravotní obvod loučenský, kollátura všejanská, školuo patří osada do Struh.

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

korec - plošná míra, 1/2 jitra (0,2877 ha)

jitro - staročeská plošná míra, 2837 m2, jitro zemské, 2041 m2, roku 1764 zavedeno jitro rakouské, 5755 m2.

třicetiletá válka - mocensko-náboženský konflikt zasahující v letech 1618–1648 střední Evropu s rozsáhlými přilehlými oblastmi.

strych - stará česká plošná míra, většinou totožná s 1jitrem = 3 provazce čtvrtečně po 52 loktech čtvrtečných = 0,285 ha. Velikost byla totožná s korcem.

kollátura - farní obvod, farnost.

 

ZPĚT