wz

VLKAVA

 

NEOFICIÁLNÍ STRÁNKY

 

Zánik vlkavské úzkorozchodné řepařské železnice

 

 

ZPĚT

 

 

Počátek zániku vlkavské úzkorozchodné řepařské dráhy nacházíme paradoxně již v době dokončování nového úseku trati Studečky - Mcely - Sovenice - Mečíř v letech 1922 - 1923.

 

V této době již naplno probíhalo provádění pozemkové reformy z roku 1919. Alexander Thurn-Taxis byl nucen vlkavský a dobrovický cukrovar převést do rukou České průmyslové a hospodářské banky a jejího cukerného koncernu - Ústecké rafinerie cukru. V souvislosti s narůstající cukernou krizí a související celkové vleklé hospodářské krize docházelo již pod dohledem státu k omezování pěstování i zpracování cukrové řepy. Toto mělo za následek i omezování provozu na vlkavské úzkorozchodné řepařské dráze. Již v roce 1925 byla provedena demolice budovy bývalého cukrovaru v Ronově a po třech letech byla zrušena výtopna lokomotiv ve Studečkách.

 

V srpnu 1944 bylo ve vlkavské oboře nedaleko rybníka a rekreačního střediska Jívák zřízeno muniční skladiště německé armády. Německá armáda chtěla využít blízkosti řepařské malodráhy pro dovoz munice a proto byly v zimě 1944 zahájeny přípravné práce a v lednu 1945 začala samotná výstavba kolejového tělesa a pokládání kolejí do muničního skladu. Do ukončení války se však stavbu nepodařilo dokončit.

 

!!! !!!

 

 

Replika řepařského vagónu v železničním muzeu Lužná u Rakovníka

 

 

ZPĚT