wz

VLKAVA

 

NEOFICIÁLNÍ STRÁNKY

 

 

Významné události let 1935 – 1947, které se promítly i na Vlkavě a okolí.

 

 

ZPĚT

 

 

Když se vrátím myšlenkami do svého mládí v období roku 1935 – 1947 nemůžu stále zapomenout na některé významné události, které se promítly i na Vlkavě a okolí.

 

Jako například za války uvěznění několika našich známých a vzdálených příbuzných, nebo na totální nasazení známých z ročníku 1924 na práce v Německu, nebo povolání mých kamarádů z ročníku 1928 na kopání zákopů v posledních měsících války. Smutná byla i smrt matky mého nejlepšího kamaráda při leteckém náletu v únoru 1945 v Praze.

Tragickou událostí bylo i zastřelení několika Čachováků v čele s Ing. Jansou v květnových dnech roku 1945 při potyčce s nacisty v blízkosti nádraží u Čachovic a taky zastřelení cca 15tiletého chlapce v lese mezi Loučení a Jivákem také v květnových dnech.

Pochmurné dny i pro obec nastaly už před začátkem války, a to od 23.9.1938, kdy byla vyhlášena v celé zemi mobilizace všech dospělých mužů do 40ti let stáří. Doma pak zůstaly jen ženy s dětmi a starší občané. Toto období však netrvalo dlouho, neboť tehdejší československá vláda pak podepsala potupný Mnichovský diktát a mobilizace (bez boje) byla odvolána. Situaci v zemi to však nevyřešilo, neboť 15.3.1939 začala okupace naší země nacisty.

 

V době okupace jako vesnický kluk jsem ještě nedokázal zhodnotit ty události, kterými národ trpěl. Chápal jsem jen částečně situaci v nejbližším okolí, věřil jsem i v blížící se konec války.

 

V revolučních dnech v květnu 1945 jsme s matkou a mladším bráchou moc nevycházeli. Silnice bývaly plné prchajících Němců a ozbrojených vojáků. Tajně jsme poslouchali v radiu české zprávy z ciziny o postupu spojeneckých armád (hlavně ruských) do naší země. A tak ráno 9. května 1945, kdy do Vlkavy přijely první sovětské tanky, bylo historické a nenapodobitelné. I otrlí chlapi měli slzy v očích a všude převládala radost a nadšení z konce války. V nejbližších hodinách pak přijeli další sovětští vojáci (v nákladních autech), ubytovali se dole na návsi, kde si postavili velké stany. Jejich velení se pak ubytovalo v bývalém pivovaře. Vojsko začalo pročesávat okolní hluboké lesy a skrýše, kde se někteří nacisté ještě schovávali. Avšak po několika málo týdnech se vojsko přesunulo do kasárenských objektů a vojenských prostorů k plnění dalších poválečných úkolů. Civilní život v našem okolí se začal pomalu zklidňovat a měnit. V příštích měsících se z obce a z okolí začala stěhovat řada občanů do už českého pohraničí, lidí ve vesnicích ubylo.

 

Mimo válečné události nemohu zapomenout na státní pohřeb 1. presidenta T.G.M. v roce 1937 v Praze, kde spolu s otcem a dalšími Vlkaváky jsme stáli několik hodin na nábřeží Vltavy a sledovali pohřební průvod. Když kolem nás projížděla rakev s ostatky T.G.M., a uložená na lafetě děla, tak lidé kolem nás plakali.

 

Podstatně radostnější už byla účast Vlkaváků (až sice v roce 1946) ve špalírech na náměstí v Mladé Boleslavi při návštěvě města presidentem Edvardem Benešem. Tehdy mne fascinoval průvod pana presidenta s manželkou Hanou v těsné blízkosti aplaudujících diváků včetně jeho krátkých zdravic s diváky.

 

Naopak smutnější od března 1945 byl pohled na trosky cukrovaru, zničeného požárem a výbuchy vojenské munice. Z Čachovic, z Vlkavy a i z jiných obcí tak přišla řada lidí o zaměstnání. Nejhůře na tom byli drobní zemědělci, kteří po své sezoně pracovali až do konce roku v cukrovaru na řepné kampani a přivydělávali si peníze na dlouhou zimu.

 

Vzpomínku lepšího druhu mám cca na rok 1936, kdy v Mladé Boleslavi několik dnů hostoval cirkus Sarassani, tehdy jeden z největších v Evropě, kterého do Mladé Boleslavi dopravily 2 velmi dlouhé nákladní vlaky. S otcem a dalšími Vlkaváky jsme tehdy viděli ojedinělý průvod 8 slonů po městě jako reklamu na několik příštích představení, až na dvou manéžích najednou.

 

Podobnou vzpomínku mám i na rok 1946, kdy se strýcem a s několika desítkami Vlkaváků a Čachováků jsme byli na 1. mezinárodním leteckém dnu v Praze. Více jak 100 tisíc diváků tam poprvé v životě vidělo vojenská trysková letadla Gloster Meteor a Schooting Star, která nízko nad zemí a vysokou rychlostí a silným hlukem několikrát přeletěla letiště a pak se vrátila na své domovské základny v Německu. Byl to nezapomenutelný zážitek pro užaslé diváky.

 

ZPĚT